Pobytová akce s přespáním plná pohádkových bytostí s překvapením, rytířským soubojem o princeznu a hledáním tajuplného pokladu. Za devatero řekami, temným hvozdem a devatero horami bylo jedno království. Uprostřed toho království stál hrad a v něm žil starý král a ten několik dcer ve věku na vdávání měl. Jednoho dne se král rozhodl uspořádat víkendovou akci pro urozené pány, šlechetné prince a udatné rytíře z blízka i z dáli.
A tak se jednoho pátečního podvečera sešlo čtyřiadvacet zájemců o ruku jedné z princezen a půlku království k tomu. A jak už to tak bývá, po slavnostním uvítání a honosné večeři započal kulturní program, v němž se všichni uchazeči měli možnost předvést králi a především urozeným princeznám. Někteří vynikali v umění pěveckém, jiní zase vsadili na taneční kreace. Poté se panstvo odebralo do svých komnat k nočnímu odpočinku. Ráno po probuzení se ti odvážnější (a byla jich většina) odebrali na hradní nádvoří k ranní rozcvičce, po které královská snídaně přišla náramně vhod. Dopolední čas zval k návštěvě velké hradní síně ke sportovním aktivitám, čehož využilo zdatné rytířstvo, naopak urozené dámy využily klidná zákoutí k vyzkoušení nových výtvarných trendů malby na obličej, zatímco pilné služebnictvo se činilo při přípravě slavnostního oběda a svatební tabule pod dohledem velmi obětavé urozené paní Zdenislavy a královského komořího Jaroslava, za což jim patří velký dík. V pravé poledne se konal velký rytířský turnaj, při kterém chrabří rytíři a princové bojovali o srdce svých vyvolených dam.
Na závěr se všichni rozloučili s králem a jeho družinou a s myšlenkami na příští královskou víkendovku (vždyť princezen tam zbylo dost) se rozešli do svých domovů. Zazvonil zvonec a pohádkové víkendovky byl konec…
Loučím se slovy – byla to fantazie…. Pavel Toman